Sport & Performance

Detrénink: jak rychle během pauzy mizí kondice a kolik tréninku ji udrží

Detrénink je částečná nebo úplná ztráta adaptací, které tělo tréninkem získalo, po přerušení nebo výrazném omezení tréninku. Nejdříve a nejrychleji ubývá aerobní kondice: u dobře trénovaných vytrvalců klesla maximální spotřeba kyslíku za tři týdny bez tréninku zhruba o 7 %. Síla mizí pomaleji, hlavně u mladších dospělých. Udržet kondici je mnohem snazší než ji vybudovat. Podle dostupných studií si mladší dospělí dokázali většinu získané kondice udržet několik měsíců i s menším počtem tréninků: u vytrvalosti stačily dva tréninky týdně, u síly jeden. Podmínkou bylo zachování intenzity.

Co ubývá jako první

Průběh poklesu podrobně popsala studie Coyla a kolegů z roku 1984. Autoři sledovali sedm vytrvalostně trénovaných sportovců 84 dní poté, co přestali trénovat. Jejich VO₂max, tedy největší množství kyslíku, které tělo dokáže za minutu přijmout a využít, kleslo během prvních 21 dní o 7 %. Pokles pokračoval zhruba do 56. dne a pak se ustálil na hodnotě o 16 % nižší než v trénovaném stavu.

Obě fáze měly jinou příčinu. Časný pokles odpovídal snížení tepového objemu, tedy množství krve, které srdce vypudí jedním stahem. Ten se během prvních týdnů vrátil na úroveň netrénovaných lidí. Pozdější pokles souvisel s menším arteriovenózním rozdílem kyslíku, který udává, kolik kyslíku si svaly z krve odeberou. Aktivita oxidativních enzymů, které pomáhají svalům získávat energii za účasti kyslíku, klesala s poločasem asi 12 dní. a tuto dobu se snížila na polovinu.

Ne všechno se ale vrátilo zpět. Hustota kapilár ve svalech neklesla a po 84 dnech měli sportovci pořád vyšší VO₂max než lidé, kteří nikdy netrénovali.

Pro představu: sportovec s VO₂max 50 ml/kg/min by po třech týdnech bez tréninku měl přibližně 46,5 a po osmi týdnech přibližně 42. Jde o průměry skupiny sedmi dobře trénovaných sportovců, ne o předpověď pro konkrétního člověka.

Síla a svalová hmota ubývají pomaleji

Metaanalýza Bosqueta a kolegů z roku 2013 shrnula 103 studií, v nichž lidé přestali se silovým tréninkem. Přerušení snížilo submaximální sílu, maximální sílu i maximální výkon a ztráty rostly s délkou pauzy. Větší byly u lidí nad 65 let. Maximální síla a výkon klesaly více u dříve neaktivních lidí než u rekreačních sportovců.

Pokles bývá menší, než by mnozí čekali. Ve studii Bickela a kolegů posilovalo 70 dospělých ve věku 20–35 nebo 60–75 let po dobu 16 týdnů třikrát týdně. Pak na 32 týdnů buď úplně přestali, nebo objem tréninku snížili. Skupina, která přestala, si udržela většinu síly a mírný pokles se objevil až při posledním měření. Zastoupení typů svalových vláken se ale v této skupině vrátilo do stavu před tréninkem.

Kolik tréninku kondici udrží

K udržení toho, co jste tréninkem získali, stačí mnohem menší zátěž než k dalšímu zlepšování. Ve studii Hicksona a Rosenkoettera z roku 1981 trénovali mladí dospělí deset týdnů s vysokou intenzitou šest dní v týdnu a potom 15 týdnů už jen čtyři nebo dva dny v týdnu. Obě skupiny si po celou dobu udržely VO₂max na trénované úrovni.

Přehled Spieringa a kolegů z roku 2021 shrnul podobné studie o udržování kondice. V běžné populaci se vytrvalostní výkon udržel až 15 týdnů při dvou trénincích týdně nebo při objemu sníženém o 33–66 %, tedy při trénincích dlouhých jen 13–26 minut. Mladší dospělí si sílu a svalovou hmotu udrželi až 32 týdnů s jedním silovým tréninkem týdně a jednou sérií na cvik. Starší lidé mohou k udržení svalové hmoty potřebovat až dva tréninky týdně a dvě až tři série na cvik. V Bickelově studii pomohly oba snížené objemy tréninku zachovat získanou svalovou hmotu u mladších účastníků, u starších ale ne.

Proč je potřeba udržet intenzitu

Ve studiích, které snížily počet tréninků, zůstávala intenzita jednotlivých tréninků stejná. Když Hickson a kolegové naopak snížili intenzitu a frekvenci i délku tréninků ponechali, VO₂max se neudrželo. Snížení o dvě třetiny vedlo k většímu poklesu než snížení o třetinu. Výkon při zátěži trvající asi pět minut se ve skupině se snížením o třetinu udržel, vytrvalost při dlouhotrvající zátěži v ní ale klesla o 21 % (ze 184 na 145 minut do vyčerpání) a ve druhé skupině o 30 %.

Pro trénink z toho plynou dva závěry. Adaptace srdce a svalů závisí na tom, zda je tělo pravidelně vystaveno vysoké zátěži. Kratší trénink, který stále obsahuje intenzivní práci, tento podnět zachová, zatímco stejný čas strávený při nízké intenzitě ne. Kromě toho se v této studii výsledek pětiminutového testu nezměnil, přestože vytrvalost při dlouhotrvající zátěži klesla. U závodů kombinujících silové a vytrvalostní disciplíny a jiných akcí delších než hodina proto dobrý krátký výkon ještě nedokazuje, že se závodní vytrvalost zachovala.

Jak intenzitu ověřit podle tepu

Ve vytrvalostních studiích se intenzita určovala podle tepové frekvence při cvičení. Tep je proto praktickou kontrolou i v týdnu s omezeným tréninkem. Pokud tep při intenzivních úsecích zkráceného tréninku dosáhne obvyklých zón, hlavní podnět nejspíš zůstal zachován. Na obrazovce Pulz8 může trenér porovnat tepové zóny cvičícího během intervalů s jeho obvyklými hodnotami. Rozhodující je jeho vlastní průběh, ne barvy ostatních členů skupiny.

Tep na začátku každého úseku zaostává za námahou, takže velmi krátký interval může skončit dřív, než tep jeho intenzitu ukáže. Horko, nedostatek tekutin, špatný spánek a nemoc mohou tep při stejné zátěži zvýšit. Tep proto posuzujte spolu s vnímanou námahou a dosaženým tempem či výkonem ve wattech.

Příklad udržovacího týdne

Tabulka ukazuje jeden ze způsobů, jak snížit tréninkovou zátěž během týdne na cestách nebo v nabitém měsíci. Vychází z tréninkových objemů v uvedených studiích a nejde o individuální tréninkový plán. Spojuje nižší počet tréninků s jejich kratším trváním, což studie přímo nezkoumaly.

Běžný týden Udržovací týden
Intervalové nebo kondiční tréninky 3 skupinové lekce po 50 minutách 2 tréninky po 25 minutách, intervaly v obvyklé tepové zóně
Silové tréninky 2 tréninky, 3 série na cvik 1 trénink, 1–2 série na cvik s obvyklou zátěží
Přibližný čas za týden 250 minut 80 minut

Lidé nad 65 let a všichni, komu jde hlavně o udržení svalové hmoty, by si měli ponechat dva silové tréninky se dvěma až třemi sériemi.

Limity důkazů

Hlavní studie jsou starší a měly málo účastníků. Účastníci Hicksonových studií trénovali před omezením tréninku jen deset týdnů a změny získané roky tréninku mohou přetrvávat jinak. Spieringův přehled uvádí, že pro konkrétní doporučení pro sportovce není dost dat, a žádná z těchto studií nezkoumala hybridní sportovce ani závodníky HYROX. Omezená je i délka sledování: 15 týdnů u vytrvalosti a 32 týdnů u síly jsou nejdelší ověřená období.

Hlavní body

  1. Počítejte s tím, že nejdřív ubude aerobní kondice, u trénovaných sportovců zhruba o 7 % za tři týdny úplně bez tréninku.
  2. Ponechte si aspoň dva vytrvalostní tréninky týdně i v nabitém období a raději je zkraťte, než abyste je vynechali.
  3. Udržte intenzitu těchto tréninků, protože snížení intenzity vedlo k poklesu kondice i při stejném celkovém čase.
  4. Zachovejte jeden silový trénink týdně se zátěží, která je pro vás stále náročná, u starších lidí dva tréninky s více sériemi.
  5. Srovnávejte intenzivní úseky s obvyklými tepovými zónami daného člověka a počítejte se zpožděním tepu, horkem i únavou.
  6. Závodní vytrvalost posuzujte podle delších úseků, protože krátký test může zakrýt ztrátu vytrvalosti při dlouhotrvající zátěži.

Zdroje


Tep je tréninkový signál, ne lékařské doporučení. Pokud jste s tréninkem přestali kvůli nemoci, zranění nebo onemocnění srdce, poraďte se s lékařem nebo fyzioterapeutem, kdy a jak se k němu vrátit.

Sledujte své zóny živě. Pro jednotlivce je Pulz8 zdarma.

← Všechny články Začít zdarma