Health & Longevity
Pohyb a klidový krevní tlak: který trénink ho snižuje a o kolik
Pravidelný pohyb snižuje klidový krevní tlak, tedy tlak v tepnách naměřený po několika minutách klidného sezení. Platí to pro všechny běžné druhy tréninku: vytrvalostní, dynamický silový, intervalový i izometrický trénink, při kterém sval zůstává napjatý bez pohybu, například při výdrži ve dřepu se zády opřenými o zeď nebo při stisku ručního posilovače. Největší analýza randomizovaných studií uvádí průměrný pokles systolického tlaku o 4 až 8 mmHg a izometrický trénink se pohybuje na horní hranici tohoto rozpětí. Nejvíc tlak klesá u lidí, kteří ho mají zvýšený. Základem současných doporučení je pravidelný vytrvalostní a silový trénink. Krátké izometrické výdrže je mohou doplnit a jejich přínos podporují studie.
Jak se krevní tlak měří a hodnotí
Krevní tlak se udává dvěma čísly v milimetrech rtuťového sloupce (mmHg). Systolický tlak je nejvyšší hodnota během srdečního stahu, diastolický tlak nejnižší hodnota mezi stahy. Doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) z roku 2024 řadí hodnoty naměřené u dospělých v ordinaci do tří kategorií:
| Kategorie | Systolický | Diastolický |
|---|---|---|
| Nezvýšený tlak | pod 120 | a pod 70 |
| Zvýšený tlak | 120–139 | nebo 70–89 |
| Hypertenze (potvrzená) | 140 a více | nebo 90 a více |
Tyto hranice platí pro měření v klidu. Při cvičení tlak přirozeně stoupá, takže hodnota naměřená během tréninku nebo hned po něm o klidovém tlaku nic neříká.
O kolik jednotlivé druhy tréninku tlak snižují
Síťová metaanalýza Edwardse a kolegů z roku 2023 v časopise British Journal of Sports Medicine shrnula 270 randomizovaných kontrolovaných studií s 15 827 dospělými. Každá z nich srovnávala nejméně dvoutýdenní tréninkový program se skupinou, která necvičila. Síťová metaanalýza umožňuje nepřímo porovnat i tréninkové postupy, které žádná studie nesrovnávala mezi sebou. Využívá k tomu jejich porovnání se společnými kontrolními skupinami a sestavuje pořadí podle účinku.
| Druh tréninku | Průměrná změna systolického tlaku (mmHg) | Průměrná změna diastolického tlaku (mmHg) |
|---|---|---|
| Vytrvalostní trénink | −4,5 | −2,5 |
| Dynamický silový trénink | −4,6 | −3,0 |
| Kombinace vytrvalostního a silového tréninku | −6,0 | −2,5 |
| Vysoce intenzivní intervalový trénink | −4,1 | −2,5 |
| Izometrický trénink | −8,2 | −4,0 |
Z konkrétních cviků a aktivit se u dřepu u zdi zjistil největší pokles systolického tlaku (zhruba o 10,5 mmHg), což ho zařadilo na první místo. U diastolického tlaku vedl běh. Všechny druhy tréninku snížily systolický tlak víc u lidí s hypertenzí než u lidí s normálním tlakem.
Tento rozdíl potvrzují i starší data. Metaanalýza Cornelissenové a Smarta z roku 2013 z 93 studií zjistila, že vytrvalostní trénink snížil systolický tlak u účastníků s hypertenzí zhruba o 8,3 mmHg. U lidí s normálním tlakem klesl o méně než 1 mmHg a rozdíl nebyl statisticky významný. Člověk s výchozím tlakem 115/72 tak může čekat mnohem menší změnu než člověk se 150/95.
Příklad: co znamená průměrný pokles
Vezměme hodnotu 142/92 naměřenou v ordinaci, která patří do pásma hypertenze. Po odečtení průměrného účinku izometrického tréninku z tabulky vychází přibližně 134/88. Hodnota by se tím posunula z hypertenze do kategorie zvýšeného tlaku. Jde jen o výpočet s průměrnou hodnotou ze spojených studií. Reakci konkrétního člověka nepředpovídá, protože ve studiích se výrazně lišila.
Jak jisté je pořadí
První místo izometrického tréninku není tak jednoznačné, jak by se z tabulky mohlo zdát. Autoři uvádějí statisticky významné publikační zkreslení, tedy sklon častěji publikovat malé studie s příznivým výsledkem než ty bez účinku. Týká se výsledků vytrvalostního tréninku a poklesu diastolického tlaku při izometrickém tréninku. Řada studií nesledovala pohybovou aktivitu kontrolní skupiny ani nezahrnula do analýzy účastníky, kteří studii nedokončili. Dřep u zdi a izometrické předkopávání zkoumalo mnohem méně studií než vytrvalostní trénink. Cornelissenová a Smart měli v roce 2013 k dispozici jen čtyři izometrické studie, analýza z roku 2023 jich zahrnula 19.
Odborné společnosti proto postupují opatrněji. Doporučení ESC dál dávají přednost vytrvalostnímu tréninku a o izometrickém tréninku píší, že jeho výsledky jsou nejednotné a je potřeba víc kvalitních studií. Souhrnný přehled Pescatellové a kolegů pro americká doporučení pohybové aktivity z roku 2018 našel středně silné důkazy, že velikost přínosu na druhu pohybu nezávisí. Zjištění, že víc pohybu souvisí s nižším výskytem nových případů hypertenze, pochází převážně z observačních studií. Samotná souvislost však nedokazuje, že nižší výskyt hypertenze způsobil právě pohyb.
Jak sestavit izometrický trénink
Edwards a kolegové popisují postup používaný ve většině studií:
- Čtyři dvouminutové výdrže s pauzami dlouhými jednu až čtyři minuty.
- Tři tréninky týdně, obvykle po několik týdnů.
- Výdrž ve stisku ručního posilovače zhruba na 30 % maximální síly, případně dřep u zdi nebo předkopávání s intenzitou určenou v laboratorním testu.
Náročnost výdrže ve dřepu u zdi lze určit i podle vnímané námahy. Úhel v kolenou se volí tak, aby vnímaná námaha na stupnici 0–10 byla při první výdrži kolem 4, při druhé 5–6, při třetí 7 a při čtvrté 8–9. Doporučení ESC uvádějí kratší verzi: tři série po jedné až dvou minutách, například stisk posilovače rukou, plank nebo sed u zdi.
Při dvouminutových pauzách trvá celý blok asi 14 minut, z toho 8 minut tvoří samotné výdrže.
Co ukazuje tep během výdrže
Studie Goldringa, Wilese a Colemana z roku 2014 sledovala tep a tlak u 23 lidí s normálním krevním tlakem při dvouminutových dřepech u zdi s různým úhlem v kolenou. Čím hlubší dřep, tím vyšší tep i tlak. Při téměř propnutých nohách byla průměrná tepová frekvence 76 tepů za minutu. S koleny v pravém úhlu stoupla na 119, zatímco systolický tlak během výdrže dosáhl v průměru 196 mmHg.
Pokud má cvičící v Pulz8 nastavený maximální tep 185 tepů za minutu, odpovídá tep 119 asi 64 % maxima, tedy zóně 2 v pětizónovém systému, který používá Pulz8. I při náročné výdrži ve dřepu u zdi tak může být dlaždice cvičícího na obrazovce modrá a působit jako při lehké zátěži, přestože krevní tlak dosahuje téměř 200 mmHg. Při izometrickém cvičení tep nevypovídá o tom, jak moc je zatížený oběhový systém. Intenzitu proto určujte podle úhlu v kolenou a vnímané námahy. Během výdrže plynule dýchejte a nezadržujte dech. Podrobněji to vysvětluje článek o tepu při silovém tréninku.
ESC doporučuje při nedostatečně kontrolovaném klidovém tlaku opatrnost při cvičení s vysokou intenzitou. Hodnotu nad 200/110 považuje za relativní kontraindikaci, tedy důvod posoudit vhodnost takové zátěže s lékařem. V takové situaci je vhodné začínat s tréninkem pod vedením lékaře.
Jak to zařadit do týdne
ESC doporučuje nejméně 150 minut středně intenzivní vytrvalostní aktivity týdně nebo 75 minut intenzivní aktivity rozložených do tří dnů. K tomu doporučuje dva až tři silové tréninky s nízkou nebo střední intenzitou, buď dynamické (2–3 série po 10–15 opakováních se zátěží na úrovni 40–60 % nejvyšší hmotnosti, kterou zvládnete zvednout jednou), nebo izometrické. Tři kombinované skupinové lekce týdně a chůze či jízda na kole v ostatní dny pokryjí většinu z toho. Čtrnáctiminutový izometrický blok třikrát týdně na konci lekce nebo doma je malý doplněk s dobrou oporou ve studiích.
Hlavní body
- Hýbejte se pravidelně v jakékoli podobě, protože vytrvalostní, silový, intervalový i izometrický trénink snižují klidový tlak.
- Počítejte s větší změnou při vyšším výchozím tlaku a s malou, pokud je tlak už normální.
- Přidejte izometrické výdrže jako doplněk, obvykle čtyři dvouminutové výdrže třikrát týdně, ne jako náhradu vytrvalostního tréninku.
- Intenzitu dřepu u zdi nastavujte úhlem v kolenou a vnímanou námahou, protože tep zůstává nízký, zatímco tlak stoupá.
- Pokrok posuzujte podle klidových hodnot naměřených vsedě, v klidu a vždy za stejných podmínek, ne podle měření během tréninku nebo těsně po něm.
Zdroje
- Edwards JJ, Deenmamode AHP, Griffiths M, et al. Exercise training and resting blood pressure: a large-scale pairwise and network meta-analysis of randomised controlled trials. British Journal of Sports Medicine, 2023.
- Cornelissen VA, Smart NA. Exercise training for blood pressure: a systematic review and meta-analysis. Journal of the American Heart Association, 2013.
- Pescatello LS, Buchner DM, Jakicic JM, et al. Physical activity to prevent and treat hypertension: a systematic review. Medicine & Science in Sports & Exercise, 2019.
- McEvoy JW, McCarthy CP, Bruno RM, et al. 2024 ESC Guidelines for the management of elevated blood pressure and hypertension. European Heart Journal, 2024.
- Goldring N, Wiles JD, Coleman D. The effects of isometric wall squat exercise on heart rate and blood pressure in a normotensive population. Journal of Sports Sciences, 2014.
Tep je tréninkový signál, ne lékařské doporučení. Pohyb léčbu vysokého tlaku doplňuje, ale nenahrazuje. Pokud užíváte léky na tlak nebo máte hodnoty v pásmu hypertenze, poraďte se o tréninkovém plánu s lékařem.